Nora

Už jsem z těch her, na kterých vidím spoustu práce a žádný účinek fakt rudá vzteky. Vydala jsem se na Noru od Ibsena. A odcházela jsem otrávená a zklamaná. Přitom Henrik Ibsen je autor, který se velmi často dotýká otázek ženství, ve svých hrách často rozebírá postavení ženy ve společnosti a snaží se klást otázky, které v souvislosti s ženou a jejími vztahy vyvstávají. Nebylo nijak překvapující, že si tuto látku vzali do parády v Redutě. Nečekala jsem, že to dopadne blbě a ono to bylo divný. Né tak redutově divný, prostě divný…

     Děj se odehrává v období Vánoc. Na tom není nic špatného, určitě jsme všichni zažili chvíle, kdy máme být šťastní a veselí a my just chceme dělat scény a hádat se. K Noře přichází na návštěvu kamarádka Kristýna. A tady nám nastává první závažný problém. Ona žádná Kristýna nepřichází. Nora vede dialog s imaginací. Nic proti tomu, jak to bylo zahrané, musím říct, že mistrně. Jenomže, ona Kristýna není jediná, kdo nepřijde. Torvald a Nora jsou na jevišti sami. Trochu mi to připomínalo cimrmanovského Hamleta bez Hamleta. Pojetí je to možná zajímavé, kdyby byly osoby zbytné. Třeba ztvárnění dětí, které byly na jevišti jenom jako kombinézy a botičky bylo super, moc se mi líbilo a v kombinaci s projevem Evy Novotné jsem ty jejich upatlané ksichtíky i viděla… Ale některé postavy konají a činí, mají pro děj hybnou energii, která jejich absencí chybí, někdy dokonce dochází ke zmatení děje. Vydírající Nils Krogstad i Kristýna jsou dle mého názoru důležití, mohli být vyškrtnuti, v tom případě ale nebyli do dialogu manželů  dostatečně vmontováni. To, že Nils Krogstad napsal dva vydírající dopisy a že to bylo právě kvůli Kristýně to snad nevěděli ani herci… Zase se dostáváme k tomu, že pokud Noru znáte z dřívějška, mohli jste to asi odtušit. Ale asi už z předchozích recenzí chápete, že já s tímto přístupem HRAJEMEJENOMPROPOUČENÉHODIVAKA nesouhlasím.

Zdroj: web NDB dostupné online na: http://www.ndbrno.cz/reduta/nora?idp=13183

     Že nebude Nora vtipná, to jsem věděla, ale pro mne nebyla ani dostatečně katarzní. Vztah dvou lidí se opravdu může na nedostatku komunikace a strachu z toho, co udělá ten druhý zhroutit. Ale to hroucení bylo takové náhlé, děj negradoval od šťastného manželství k totální krizi. Vleklé problémy, které by zevnitř rozežíraly vztah v Redutě podávali jakoby najednou, prostě to tak je, neptejte se, proč to vzniklo. Navíc Nora i Torvald na jevišti prodělali dva, dle mého názoru nemožné převraty. Ona z uťápnuté submisivní hospodyňky v nezávislou ženu,  která vlastně ani nechce děti, která neví, co chce a kde to vezme, ale je si jistá, že tady a teď s manželem to nebude. Tohle se klidně může stát, my ženský jsme divný. Ale že chlap je pořád autorita (ne tyran!) a najednou se plazí ve vánočních ozdobách, neumí bez své ženy žít, to je podle mě kravina, nezlobte se na mě. Nora ani Torvald nemají pevný charakter, vlastnosti, které by zde byly naznačený od začátku a z vrcholící krizí by se doopravdy odkryly. Osekáním vedlejších rolí dle mého názoru také zaniknul děj, který ale na rozdíl od jiného absurdního dramatu v tomto případě důležitý byl a nebo od něj mělo být ještě více upuštěno, takhle vzniknul paskvil, který neměl ksicht. Navíc konec se třemi králi, jakýsi pseoudovzniknuvší betlém, to se mi zdálo fakt přehnané a absolutně bez  poselství. Leda, že Nora po odchodu od manžela fičela na LSD.

     Nora se dle mého názoru s klidem může pojímat avantgardně, nově, bohužel v Redutě se nepodařilo vytáhnout esenci mementa. Mementa o tom, že pokud spolu dva nebudou mluvit vážně a důvěřovat si, tak je jejich vztah předem odsouzen k záhubě. Bohužel, tohle poselství jsem z toho vytáhla já, už dopoledne v knihovně z literatury a v Redutě se nejspíš pichlavé analýzy svého vlastního partnerství nedočkáte. Škoda, Petr Halberstadt a Eva Novotná by zahráli i pořádný katarzní nářez…