Ke svářečské kukle mám melancholický vztah, v dětství jsme
se v ní dívali s rodiči na zatmění Slunce. Možná jsem si ji měla vzít
i na představení…. NE, měla jsem si nechat v šesti ty oči vypálit! Tohle
opravdu nebylo dobrý.
Po dlouhé době jsem seděla na zemi, což mi až tak nevadí,
ukazuje to, jak se divadlu daří a divadlo to masám dnes večer opravdu
naservírovalo. Kde bych tak začala, možná u textů. Já chápu, že „she is a
maniac, maniaaac“ bude vždycky znít líp jak:“…je šílená, šílenááá oujeee…“, ale
to byl vrchol ledovce. Celý muzikál se sestával z prapodivných slepenců,
kde klišé střídalo floskuli a krása nádheru. Jako všichni máme nahnáno z toho,
co budeme po vysoké škole dělat a všichni pořád ještě věříme, že budeme mít sex
častěji, než jednou za rok. ALE. Jde to napsat i jinak než: „mám svou hvězdu a
ta dokud září, tak jdu dál….udělám skok do prázdna, protože skočit a spadnou je
lepší než létání se bát…šel jsem za tím, co mi chybělo a přitom jsem to měl zde
na dosah ruky,“ konec citátu, no to zdaleka není konec, ale chodím střídavě na
záchod blejt, takže buďme k mému hltanu milostiví. Ten děj není větvený,
já jsem čekala, že to Godot nebude. Bohužel, během představení mě napadalo
slovo tak trochu podobné…
 |
| Zdroj: web MDB dostupné online na: http://www.mdb.cz/upload/Image/fotogalerie/208_003.jpg |
Nudné nebylo jen zpívánkování, ale také tančení, muzikál by
měl bez toho asi hodinu. Barevné street artovo-baletní vaty jsme si užili, že i
dneska budu spát s rožnutou lampičkou a na mobilu budu mít opět naťukanou
maminku. Oni ti tanečníci nejsou špatní, ale bylo jich moc, bezvýznamně moc. Zbytečné
nicneříkající nekonečné výstupy.
No aby se neřeklo. Svetlana Janotová je super. Typově je
Alex úplně ukázková, vysvalená, že ještě teď u počítače kvůli ní vtahuju
břicho. Je výborná herečka a zpěvačka a nechápu, že to udýchala, no rozhodně
líp než já. Závěrečný, notoricky známý tanec zvládla úžasně, dokonce jsem
zpozorněla a na schodu si obula zpátky obě lodičky, které jsem v nudných chvílích
kopala dolů. Kdo jí teda rozhodně nesekundoval byl Ondřej Studénka. Marně
jsem doufala, že je zo Slovenska a že intonaci natahuje jako poslední známku tatranského hošíka…google mluví jinak, proto jen můžu říct, že to nebylo dobře
zahrané. Mdlé a neprožité, když se vztekal, vypadal jako Mikuláš, který vám
předvádí rozhořčení nad tím, že nechcete nosit papučky.
Taky se mi líbila Hana Holišová a Lenka Janíková, jejíž
výstup se slévačským korbelem byl fakt vtipný, vzhledem k tomu, že trval
asi pět vteřin, je to spíše smutné. Aleš Slanina alias Jimmy, který měl být asi
původně trapně vtipný byl prostě trapně trapný.
Scéna byla vytvořená taky uspokojivě, všechno se vesele
měnilo a otáčelo, tady si nepotrpí na nějaké metafory a divákovu představivost,
takže když balet, tak zrcadla, když slévárna, tak jiskry, něco na tom je, ale
tohle je pro líného diváka, který není ochoten přistoupit na hru náznaků.
Vzhledem k celku ale palec nahoru, celkem se hoši a holky od kulis
vytáhli.
To, že se celou dobu vyhýbám kritice sexuality a erotických
narážek (a že jich bylo požehnaně) dokazuje, jak to bylo celé blbé. Paradoxně,
tady mi ta erotika nevadila. Lid to chce vidět, Městské divadlo má hezké
ženské, tak proč je neukázat. Co si budem povídat, mě Donaha! taky táhlo hlavně kvůli nahým
chlapům.
Jak to celé shrnout. Forma fatálně přesáhla obsah. Výborní herci
ve špatné hře? Tohle bude plnit divadlo ještě dlouho, lidi byli a budou nadšení,
tolik lásky a úspěchu ve dvou a půl hodinách většina z nás nezažije dokupy
nikdy. Já se loučím. Jdu dělat sklapovačky a kliky, protože tělo Svetlany
Janotové zažehlo mou hvězdu, za kterou si chci jít….
Kolik dáme hvězdiček? Dvě jednu? Smažeme to rovnou? Ok, dvě…třeba je
ještě někde něco horšího…
Žádné komentáře:
Okomentovat